Knihy Danky Šárkové pro děti i dospělé.

Popis produktu

Žili šťastně až do smrti. Takhle končí pohádky, kde si princezna bere chudého zachránce. Laura je krásná bohatá nevěsta, dcera miliardářského otce. Libor je obyčejný ženich, který silou osudu strávil část dětství v dětském domově. Jejich přátelé jsou z různých sociálních vrstev a jejich dary jsou různorodé. O jeden „svatební dar“ opravdu nestáli.

---

Ukázka:

Ještě chvíli se koukala do počítače, ale pak se zvedla a šla do kuchyně, kde u stolu seděl její manžel.

„Prosím tě, můžeme si promluvit?“ zeptala se něžně se slzami v očích.

„Jsem nula, jsem pro tebe nula,“ řekl na místo odpovědi.

„Nikdy jsem ti nic takového neřekla. Nikdy.“

„Jednou mi to ale řekneš. Cítím to.“

„Tak to víš, víc než já,“ naštvaně sekla odpovědí.

V tu chvíli už se jí nechtělo brečet. Byla rozčílená nad jeho chováním.

„Hele, neštvi mě. Řekla jsem ti někdy, že vyděláváš málo? Tvrdila jsem někdy, že tvoji kamarádi jsou zoufalci? Měl jsi někdy pocit, že řeším peníze?“

„Právě, že neměl, protože ty je řešit nemusíš. Na rozdíl ode mě.“

„Kecy.“

„Miláčku, já opravdu nehledala manžela, který bude mít prachy. Hledala jsem někoho, kdo mě bude milovat, a toho jsem našla.“

„A miluješ ty mě?“

Podívala se na něj nejprve mile a pak se její výraz změnil ve zlou grimasu.

„Jestli máš pocit, že ne, tak je něco špatně.“

Odešla z kuchyně. Došla na terasu a podívala se na upravenou zahradu jejich domu. Já přece nepůjdu bydlet někam do paneláku do dva plus jedna jen proto, aby měl Libor dobrý pocit, pomyslela si.

Sedla si do pohodlné dřevěné židle, ale z chvilkového rozjímání jí přerušil telefon. Volal její otec. Nejprve nechtěla mobil vůbec zvednout. On byl prvotním problémem, že má v manželství trhliny. Manipulativní fotr, který má pocit, že si penězi může dovolit vše.

„No, co se děje? Mám své starosti, tati.“

„Já mám taky starosti. Ahoj dceruško.“

„Kvůli tobě se hádám s Liborem. Nechci, aby u tebe pracoval. Rozumíš.“

„No jo no. Kvůli tomu nevolám.“

„Jasně, manželství tvé jediné dcery má trhliny, a to tě nezajímá. Proč taky? Máš svůj

 zasranej svět, plnej prachů, leváren a kurev. K tomu ty tvoje ženské, co ti pořád dokola roděj děti. Máš to jako výrobnu. Dej mi pokoj, tati.“

Chtěla zavěsit.